Dnes to budou 4 roky, co jsem začal s pravidelným investováním do P2P lendingu a paralelní psaní blogu začalo přibližně o půl roku později. Zvykl jsem si na to, že všechno co dělám je pro mě proces, který v ideálním případě neustále vylepšuji a týká se to i investování. Dnes bych chtěl odsunout stranou svoje ego a podělím se o chyby, které jsem za tu dobu udělal. Není jich málo a zvláště v počátcích byly opravdu školácké.
Ke cti mi slouží, že jsem se zatím z každé chyby nějakým způsobem poučil a šel dál. Ambicí tohoto článku není nic menšího, než aby se z mých chyb poučil i někdo jiný. Zvlášť třeba ti, kteří nedávno začali.
Obsah článku:
1. Potřeba za každou cenu v P2P diverzifikovat
V jednu dobu jsem obsluhoval asi sedm P2P platforem najednou. Dnes jsem aktivní na třech platformách a jejich počet s velkou pravděpodobností už nikdy nebudu zvyšovat. Proč?
- Protože P2P portálů jsou desítky, možná stovky. Nejsem schopen objektivně vyhodnotit, která z platforem přežije a bude tu i za 5 let a bude mít po celou dobu dostatečnou a transparentní nabídku v průběhu svého růstu.
- Protože 7 platforem = 7x tolik času na správu.
- Když diverzifikuji, znamená to, že k nejlepší možné volbě hledám řešení, které není tak kvalitní, jako to předcházející. Já hledal portály k diverzifikaci v librách a jsou z toho dva defaulty a dvě ne úplně levné chyby (asi 30000 Kč). Lendy a FundingSecure.
Začal jsem s Mintosem, pokračoval na dalších platformách a pak to redukoval na současné tři. Poučení? Diverzifikace ano, ale mimo P2P. V rámci lendingu si už bohatě vystačím s jedním či dvěma portály. Hlavně ať jsou kvalitní a trochu ověřené časem.
Mimochodem, než mě označíte za extrém, znám člověka, který má ve 20 platformách celkem 10% svého portfolia.
2. Nedostatečná rezerva
Prošel jsem si fází, kdy jsem byl celým P2P lendingem velmi nadšený. Neváhal jsem investovat i větší množství peněz najednou. Pak přišlo několik nákladnějších životních situací a já byl najednou nucen žít s nulovou rezervou od nuly k nule, několik měsíců.
Proč vlastně? Aby se pár tisíc korun, kvůli kterým jsem šel v životě na dřeň proměnilo na cashflow pár desítek korun měsíčně? Vždyť takové chování přináší nutně více problémů, než užitku.
Když jsem byl blízko nuly, měl jsem obrovský strach, abych byl vůbec schopen dobře reagovat na případné životní změny. Od té doby si na účtu držím rezervu na 4 měsíce života. Investuji, jen když jsem nad rezervou. Pokud jsem pod hladinou rezervy, peníze jdou prvotně na její doplnění.
Tato chyba přišla v mých začátcích. Poučení však bylo obrovsky cenné a zlepšila se mi finanční kázeň a schopnost plánovat. 3 roky se mi nestalo, že by rezerva klesla dlouhodobě pod polovinu. Tím spíše, že jsem OSVČ a příjmy mám nepravidelné. Nutí mě to k šetrnosti a plánování. Často si rozvrhuji budoucí cashflow a hlídám si čas, kdy je v pořádku investovat a kdy bych se měl krotit.
3. Množství času věnovaného správě platforem
Už jsem to nakousl v bodě č. 1. Ruční investování přináší na mnoha platformách jen velmi malé benefity oproti AI. Na Mintosu najdeme 15% tzv. power users, kteří neváhají obětovat hodiny svého času týdně pro 1-2% vyšší výnos. Podle mě to nedává s malým portfoliem smysl.
- Je to časově náročnější.
- Hůře se dodržuje předem stanovená strategie. Investiční rozhodnutí se do značné míry zrcadlí v tom, co nám podsouvá tržiště.
- Vybíráme z toho, co už jednou projde filtry v AI. Takže vlastně ze zbytků.
Ale nejde jen o ruční investování. Jde i o nadměrné sledování statistik. Vždyť i to je svým způsobem ztráta času, který by mohl být využit efektivněji.
Já si AI nastavil tak, aby bral úvěry s 10%+ a do 12 měsíců od vybraných poskytovatelů. Asi mám horší výnosy, než 95% investorů. Ale platformou v souhrnu nestrávím více, než 2 hodiny měsíčně. A to se počítá.
4. Nedostatečné vzdělávání v jiných oblastech
Když porovnáme P2P portály s akciovým trhem, zjistíme, že je něco špatně.
Průměrný výnos akciového trhu je 8% p.a. a každé procento navíc, které investor kontinuálně dosahuje je vykoupeno vzděláváním a sebekázní. Pak je tu P2P lending s výnosem 12% p.a., kterého za poslední 3 roky dosáhl prakticky každý, kdo umí skrze IBAN poslat peníze do zahraničí a kliknout na tlačítko „investovat“. Hodně zjednodušuji. Je tu samozřejmě vyšší riziko (i přes garance vykoupení) a horší likvidita.
Jak s tím souvisí vzdělávání?
Jde o naši motivaci. Kdo má potřebu se učit něco nového, když mu P2P relativně bez problémů funguje, respektive krátkodobě historicky fungovalo? Navíc, když ještě člověk měl za posledních pár let vyšší výnos, než akciové indexy a je to až děsivě snadné?
P2P pro mě bylo velmi snadným prvním krůčkem. Ale dlouho jsem v něm ze své pohodlnosti setrval a dobré 2 roky jsem si mohl rozšiřovat obzory např. v akciích, kterým sem se začal věnovat až letos v únoru. Mohl jsem být někde jinde. A ten čas mi nikdo nevrátí.
5. Velké zastoupení P2P v portfoliu
Nijak jsem se netajil tím, že v P2P jsem měl dříve většinu prostředků. Dnes už je to jinak, aktuálně jsem na 32%, na konci roku by to mělo být 25% a rád bych se dostal někam k 20%, přibližně kolem dubna příštího roku. Každý to bude mít jinak, ale každý by měl přemýšlet, jaká je ta jeho správná hladina. A jestli vůbec nějaká být má.
Asi jste to poznali i z mého online zápisníku. Po 3 letech jsem v P2P přestal zkoušet nové nevyšlapané cesty. Přestal jsem se svými penězi blbnout a sázet na malé portály. Sedl jsem si k Excelu, udělal jsem si graf rozložení investic a každý druhý den u něj dřepím a přemýšlím, co je správně, co je špatně.
Ti samí poskytovatelé úvěrů se objevují na více platformách najednou. Proto dle mého názoru začíná být z hlediska diverzifikace zcela irelevantní, jestli má člověk jednu platformu nebo jich má deset.
Sázet na jednu kartu se může silně vymstít. Přečtete si komentáře na Trustpilot k Lendy, kde najdete komentáře lidí, kteří měli na jednom místě své celoživotní úspory. Historie je plná lidí, kteří nediverzifikovali a přišli o všechno. Mít 100% v P2P není dobrá cesta.
6. Neustálý spěch
Chyba, která je u mě poměrně aktuální. Strávím nemálo času tím, abych si peníze vydělal. A mám neustálou tendenci s těmi samými penězi spěchat, abych je zainvestoval.
V P2P lendingu za nás investuje automat a vše je nesmírně rychlé. Peníze do druhého dne přijdou na konečný účet a na kliknutí jsou diverzifikované a hned do několika poskytovatelů. Není problém okamžitě zainvestovat celý kapitál.
V momentě, kdy jsem se začal zabývat akciemi jsem pochopil, že čekání na příležitost je určitý druh duševní bolesti, se kterou jsem se doposud nesetkal. To nutkání vzít peníze a někam je dát je obrovsky silné. Tuším však, že investoři, kteří jsou schopni toto chování ovládnout jsou právě ti, kteří dosahují nadprůměrných výnosů. Kdybych si měl za 50 tisíc koupit nový pracovní stroj, tak 3 dny strávím přemýšlením. U investování spoustu věcí sleduji průběžně, ale zjišťuji, že mojí berličkou je myšlenka, že později mohu věci měnit.
Do budoucna bych si chtěl vytvořit podobný myšlenkový proces. O investici přemýšlet stejně definitivně jako o nákupu kterékoliv věci. Umět sedět na penězích a čekat je důležitý návyk.
7. Subjektivní doporučení
Když shrnu výše uvedené, mohl bych se chvástat tím, že jsem na Mintosu za 4 roky dosáhl zhodnocení 57%. A říkat, jak je to snadné. Vy mi na to ale neskočíte, 2 platformy z mého skromného výběru jsou totiž v defaultu a euro si za tu dobu dělalo co chtělo. Pohybuji se někde lehce nad nulou a každý sedlák, který průměruje cenu a měsíčně kupuje akciový index je na tom lépe.
Na blogu jsem se vždy snažil vyvarovat doporučování. Nemám k tomu asi potřebnou aroganci, ani dlouhodobé a nadprůměrné výsledky, které prokazují že jsem na tom se svými znalostmi lépe, než 95% investorů. Na druhou stranu, jsou tací, kteří to tak nemají. P2P lending je oproti jiným typům investic zatížen referraly a poměrně drsným marketingem a něco mi říká, že to bude horší. Mějte to na paměti až budete číst jakýkoliv text. Fakta se vyplatí ověřovat.
Historicky jsem možná udělal některá rozhodnutí proto, že je přede mnou udělal někdo jiný. Bral jsem to jako jakousi záruku. To však bylo špatně, protože jsem kontrolu předal někomu jinému namísto sobě. Když přijde chyba, nemůže z ní následovat poučení kvůli absenci dřívějšího rozhodovacího procesu.
Starám se o P2P fórum a tím, že jsem přečetl úplně každý z 17 tisíc příspěvků, můžu říct, že mě spousta autorů nějak ovlivnila.
Závěr
Je mi jasné, že jsem dneska pokročilejším investorům nic nového neřekl. Nicméně každý, kdo za poslední rok či dva začal může inklinovat ke stejným chybám, jako jsem dělal já. Koneckonců jsme jen lidé.
Opět nechci tvrdit, že je P2P lending špatně. Nicméně hodně věcí je otázkou vnitřního přístupu každého člověka. Já za poslední rok hodně četl, hodně přemýšlel a rozhodl jsem se i dost věcí změnit. Největší překážkou není dost možná analýza investiční příležitosti. Je to analýza nás samotných, náš přístup k věci, naše ego, chyby, emoce a očekávání. A pokud se z našich chyb poučíme, příště je větší šance, že to dopadne o trochu lépe.
Závěrem vám nebudu a nechci přát co nejméně chyb. Ale naopak co nejvíce těch, ze kterých si vezmete správné ponaučení.
A pokud budete mít chuť, nechte pod článkem komentář.
Děkuji za článek. K P2P jsem přišel v únoru tohoto roku a přišlo mi to jako něco fantastického „dělat banku“. Peníze hned pracovaly a já skoro každý den sledoval připisující se úroky na Mintos. Je to něco jiného, než poslat peníze do podílového fondu a čekat, jak a co manažer udělá dobře nebo špatně. U P2P mám pocit, že si to řídím sám. A když prodělám, tak je to jen mou chybou. Aktuálně mám v P2P 70% portfolia (jsou to peníze na auto, které asi v budoucnu budeme potřebovat, ale akutní to není, staré slouží dobře). Finanční rezervu jsme řešili již před investováním.
Já zase děkuji za komentář.
70% není málo, ani mých 33% není úplně málo. Na druhou stranu každý si to určuje sám a hledá rovnováhu sám za sebe. Já právě tu rezervu také měl už před investováním, ale tak mě to pohltilo, že jsem z ní během půl roku postupně odkrajoval, až prakticky nic nezbylo. Teď je to něco, přes co vlak nejede :-).
Ať se daří. Lukáš
Jj Luke, naprosto stejný názor – jen né tak erudovaný mám na ty P2P taky. Úplně se vidím, jak jsem se vyžíval v tom roce 2015 v registraci na nové a nové platformě, jak emotivně klikal na tlačítko „Deposit“ a škatulkoval jednotlivé €€€ do všech těch platforem (taky jsem jich měl v jednu dobu 10, aktuálně moje ZOO má jen 5 aktivních platforem a 2 Defaulty – beru to sportovně, nemám tak celoživotní úspory a je to dobrá lekce do budoucna.
PS: Díky za email ohledně Klubovky, takovou smršť jsem nečekal.
Díky za komentář Doonio ;). 10, to je opravdu slušná zoo.
To období entuziasmu v kombinaci s obrovskou důvěrou v nový obor bylo opravdu zvláštní. Ale jak říkáš, je třeba to brát sportovně. Člověk si z toho přeci jen spoustu věcí vzal.
to PS: Bez problémů, přišlo mi fér na to upozornit. Přišlo mi to jako zajímavý a unikátní koncept. Měl jsem možnost se potkat se zakladatelem a je obrovská škoda, že to nevyšlo. A nakonec převážila nutnost být v zisku.
„Pohybuji se někde lehce nad nulou“
Tohle beru jako přiznání celkem obstojného neúspěchu. Když inteligentní člověk, který si o problematice docela dost nastuduje (rozhodně dost na to, aby mohl psát tento zajímavý blog) se značnou námahou dosáhne kladné nuly, tak to lze brát jako návod, jak to nedělat.
Docela rozumně mi zní ta rada diverzifikovat ano, ale mimo p2p. Trochu si pohrát s autoinvestem na mintosu, dát do toho 20% úspor, jednou to nastavit a pak už nad tím netrávit dlouhé zimní večery. Tedy pokud těch 20% není aspoň 5 milionů 🙂
Díky za komentář!
Píši věci jak jsou a snažím se do toho netahat emoce. Přiznat si, že to byl zatím do jisté míry neúspěch je možná trochu bolavé, ale díky P2P se mi zase otevřelo spoustu zajímavých dveří. Spousta online i offline přátelství, navedlo mě to na jinou cestu… apod. Nejde to brát vyloženě jednostranně. A asi bych do toho šel znovu, byl to dobrý začátek. Nicméně spousta čtenářů zřejmě bude časem zklamaná. Už to tu na blogu nebude o objevování vzrušujících cest v podobě nových platforem. To si myslím, že hodně vypovídá o tom, že jsem se sám změnil.
Já to teď mám tak, že v Mintosu mám cca 12% portfolia. V každém z vybraných poskytovatelů pak nějaká 2%. Což ono potom, když se objeví zpráva, že je nějaký poskytovatel v defaultu a spousta lidí pod návalem emocí blbne a exituje je docela dobrá berlička. Do 5 milionů mám sakra hodně daleko. Ve svých 31 letech jsem vlastně na začátku, ale zas člověk v investování překonává jen sám sebe.
Fajny článek. Je dobré si přiznat chyby a tím se tak poučit. Osobně mám 14% v P2P a jen Mintos a nějak to nechci měnit. Nejhorší je nedělat nic, ale to není z mé hlavy. 🙂
Posílám díky do Ostravy za komentář ;).
Já si to také myslím, že je dobré si chyby přiznat. Člověk není neomylný a hlavně v momentě, kdy si není schopen svou chybu uvědomit a napravit ji se přestává dále vyvíjet.
14% v P2P na jedné platformě je fajn. Já bych se chtěl postupně dostat na 20% a uvidím jak dále. S malým portfoliem už pak není zase tolik podstatné jestli to bude o pět procent více či méně. Spíš uvidím v budoucnu jak mi to bude příjemné, zda se mi bude chtít někde navyšovat, nebo to číslo držet.
Nedělat nic? Zase nic nezkazíš a na to se v dnešním světě hraje :).
Nemyslel jsem Nedělat nic, jako vůbec nic. 🙂 Ale dodržovat tu disciplinovanost o které bylo napsáno mnoho věcí.
Taky mě zachvátila panika když VGR snížili divi a cena šla dolů, ale udržel jsem se, takže asi takto nedělat nic bych to pojal. 🙂
Ah, už chápu a souhlasím :-).
Zdar Luky,
díky za pěkný článek/shrnutí. Sám jsem se v hodně bodech dost viděl… 🙂 Souhlasím s Janem – taky mě zaujala věta, že diverzifikace ano, ale mimo P2P.
Mám to velice podobně, v uplynulém roce jsem vždycky plný nadšení založil nový účet na nové platformě. Naštěstí jsem pak zpravidla vystřízlivěl a nestihl tam poslat ani peníze. A spíš jsem hodně navýšil akciovou část portfolia.
V současnosti mám asi 12 % celého portfolia v P2P. Vlastně jen tři platformy, ze kterých stahuju (Bondster CZK, Zonky, Bondora) a jediná, kde neustále navyšuju (EstateGuru). Nicméně P2P pořád považuju za zajímavé a více bych ten podíl asi snižovat už nechtěl. Ta úroveň 10 – 15 % je pro mě optimální. Pořád se ale nemůžu rozhoupat k nějaké „rychlejší“ platformě než je EstateGuru – typicky ten Mintos, kde jsou levné (od 10 EUR) spotřebitelské půjčky a peníze se rychle točí. Přeci jen s minimální investicí 50 EUR na EG to pro mě jde pomaleji… Ale jsem hrozně nerozhodný a prostě nevím, jestli na ten Mintos začít posílat peníze, hodit je jinam (třeba LenderMarket, Grupeer apod.), nebo se na to úplně vys..prdnout 🙂
Body 6 a 7 taky znám. Člověk má i kvůli nedostatku času tendence dost spoléhat na jiné a snažit se peníze někam rychle posunout. Když už se nedaří tohle úplně potlačit, tak to chce aspoň vytipovat lidi, od kterých se učit a které trochu následovat 🙂
Ad bod 2 s tou rezervou je to rozumné. Sám ještě nemám rezervu na takové výši, jak bych si představoval. Ale je to i tím, že jsem na ní párkrát šáhnul při příležitosti nějakého dokupu. A je už dostatečně vysoká, abych si dovolil investovat – a jen ji průběžně pomalinku ještě doplňuju.
Měj se a ať se v novém roce daří ještě lépe 🙂
Roman
Zdravím Romane,
díky za pěkný komentář. K té rezervě mě napadá, že všichni jsme jen lidi a hýbají s námi emoce. Hlavně u rezervy bych řekl, že to je hodně o mentálním nastavení. Já to mám třeba tak, že to jsou 4 měsíce života. A pokud klesne rezerva na půlku je to hodně nekonfortní zážitek a cítím se být pod tlakem. Nad 6 měsíců se cítím být zase moc v pohodě a až laxní. Takže investicemi to své mentální nastavení držím uměle na uzdě a udržuji hladinu na stále podobné úrovni abych nezpohodlněl, ale abych se zároveň necítil být úplně na dřeň a před vyhořením. Vtip je v tom, že každý to pohodlné nastavení má jinak – někdo od nuly k nule. Někdo rezervu 12 měsíců. Je těžké to změnit.
6-7 – tak tak, odhadl jsi to správně.
K P2P: Vidím, že to máme podobně. Svým způsobem bych to nazval jako lehké vystřízlivění a postup od počátečního nadšení k opatrnosti. Nicméně za sebe, pokud bych si měl tipnout, tak P2P je do budoucna jistě zajímavý segment. Jen čím víc toho člověk ví, tím opatrnější je, protože každá platforma je svým způsobem velmi křehká a zranitelná. Já asi rezignoval na zkoušení něčeho nového, ale rád bych i díky tvému impulsu zapojil drahé kovy jako konzervativní složku. Čím dál více si cením toho, že jsem při investování v psychické pohodě.
Měj se a ať se daří i Tobě.
Lukáš