P2P půjčky a etické otázky investování

S tím, jak popularita P2P lendingu roste, se čím dál více zamýšlím nad morálními otázkami tohoto konceptu. Bohužel, o etice se moc nemluví a psát na toto téma není vůbec jednoduchý úkol. Jen tento článek mi v šuplíku ležel pěknou řádku měsíců, přitom přirozenou podstatou sdílené ekonomiky je, že každý uživatel drží svou část odpovědnosti ve svých rukou a já bych rád toto téma otevřel i zde na blogu.

Ať se nám to líbí, nebo ne, etika je pro budoucnost P2P lendigu jedním z klíčových aspektů a strana investorů toho může svými penězi hodně ovlivnit. V tomto článku se podíváme na téma etiky trochu hlouběji a zároveň se ze své strany pokusím nastínit, co bychom jako investoři mohli udělat lépe.

Hledání kompromisu mezi výnosy a etikou

Podmínky mezi věřitelem a dlužníkem jsou v P2P lendingu zpravidla nastaveny skrze prostředníka. Někdy je to pouze platforma, ale většinou jsou to i nebankovní společnosti. Nastavení rovnováhy mezi výnosy investora, zprostředkovatelů a zátěží dlužníka je přitom velmi obtížný úkol. Nebudeme si nic nalhávat. Aby investor dostal garantovaných 12% ročně a současně vydělali všichni prostředníci, odnese to v současném pojetí nejčastěji dlužník.

Podívejme se na to však i z jiného pohledu. Sdílená ekonomika má moc změnit tradiční pojetí věcí. Uber mění svět dopravy, Airbnb svět ubytování. I P2P lending může jednou pomalu začít měnit své odvětví, jen ještě tolik nevyrostl.

Tichá inovace Mintosu

Na konci května 2018 Mintos přišel s inovací, která vyvolala méně zájmu investorské komunity, než by si skutečně zasloužila. U každého úvěru na tržišti je totiž transparentně zveřejněno RPSN (v angličtině APR), které je účtováno dlužníkům. A co více, tento parametr se stal součástí možností filtrace a velmi brzy přejde také do Auto Investu.

Mintos si jako lídr Evropského trhu velmi dobře uvědomuje, že transparentnost je pro investory velmi důležitá. Nebankovní společnosti sice do teď měli svou vlastní stránku. Ale napsat, že úvěry od Banknote mají rozmezí RPSN někde mezi 36% – 222% bylo prozatím pro naše rozhodování poměrně dost k ničemu.

Filtrace zatím není dokonalá a ne každý poskytovatel hodnotu poskytuje. Já si pro demostraci zadal jednoduché parametry, které vidíte na obrázku níže a APR vyplnil od 1% do nekonečna. Tím jsem si odfiltroval společnosti, které tento parametr neuvádějí a zároveň si nechal volný strop.

Výnos 12 – 14% p.a., délka držení od 24 – 36 měsíců, EUR tržiště. To jen abych nesrovnával jablka s hruškami.

Pokud si vše seřadím podle APR, vidím začátek…

… i konec celého spektra.

  • Na obou koncích seznamu se vyskytují úvěry s délkou 36 měsíců.
  • Výnosy pro investora se neliší o více, než 1%.
  • APR se však liší řádově – od 25,7% po 187,7%.
  • Dle tabulky hodnocení nebankovních společností na ExploreP2P má Banknote skóre 71/100, Mogo 83/100.

Teď se pochopitelně nabízí otázka, co jako investoři upřednostníme. Půjdeme slepě po co nejvyšším výnosu, nebo zohledníme i vliv úvěru na dlužníka? Kromě ohleduplnějšího a etičtějšího přístupu má druhá volba pro investory i další zajímavé benefity.

  • Úvěry s nižším RPSN lze vnímat jako méně rizikové. Dlužník je bude spíše schopen včas splácet a nedostane se do potíží.
  • Jako investoři tím do jisté míry můžeme formovat tržiště. Poskytovatelé budou muset časem nabídnout vyšší výnosy, pro úvěry s vyšším RPSN, které na tržišti budou zůstávat na ocet. Případně je nebudou dávat na trh vůbec.

RPSN není vždy vypovídajícím faktorem

Sluší se dodat, že při filtrování je dobré srovnávat RPSN vždy s ohledem na délku úvěru. Nebankovky většinou nemají RPSN rády, protože při krátkém horizontu rostou čísla šíleně vysoko. Pro příklad jsem si vytáhl pár dat z portálu peníze.cz. Pokud si půjčím 1000 Kč na týden a na konci období zaplatím:

  • 1033 Kč, je RPSN 441%
  • 1139 Kč, je RPSN dokonce 88 474%

Ani vysoké RPSN nemusí být nutně pro dlužníka likvidační, pokud splácí včas. Existují případy, kdy jde číslo do řádů stovek či tisíců a dlužník zaplatí několik desetikorun. Na druhou stranu, případné nesplácení může být pořádný problém a je na každém investorovi, jak se na to bude dívat.

Autorem následujícího odstavce je Mark Stopka, kterému děkuji za doplnění.

Kromě výše uvedeného, je do rozhodování potřeba promítnout také geografický trh, na kterém je takováto půjčka umístěna a jeho specifika. V České republice jsou sice úrokové sazby ve srování s rozvinutým světem vyšší (V Japonsku Nomura nabízí krátkodobé úvěry s RPSN 1,4%, v UK LLoyds nabízí dlouhodobé nezajištěné úvěry (jako Zonky) s RPSN 3,2%), avšak na druhou stranu podstatně nižší, než jsou sazby RPSN v emerging markets v Africe, nebo zemích ležících mimo EU na východ od nás. Tato hodnota se značně liší nejen podle úrokové sazby měny ve které je úvěr denominován, ale také právní jistotou spojenou s touto zemí a s tím spojená míra uspokojení pohledávek, které nejsou řádně spláceny. Například v Rusku je nejlevnější bankovní úvěr od 20% úroku p.a., takže RPSN bude vyšší. Tyto země nemají ani sjednocenou metodiku pro jeho výpočet a zpravidla se tam spotřebitelům ani neuvádí, takže dosahuje několikanásobným hodnotám oproti Evropské unii.

Znaky transparentní P2P platformy

Hodně ze současných portálů jsou takové “černé skříňky”. Jinými slovy postačí vložit peníze, zapnout Auto Invest a rázem je z nás investor s výnosem 12% ročně. Manuální výběr nemá smysl, protože neexistují parametry, kterými se lze řídit a vše se opírá pouze o garanci vykoupení. Jen za poslední půlrok mi do emailu přistálo podobných žádostí o spolupráci desítky, přičemž portály se lišily snad jen jmény.

Za sebe myslím, že je čas, aby se laťka zvedla zase trochu nahoru. Abychom mohli plně posoudit dopad našeho jednání a dělat kvalifikovaná rozhodnutí, potřebujeme informace.

  • Standardem by měla být stránka s výpisem poskytovatelů a RPSN, které platformy účtují dlužníkům.
  • Pokud platforma nepracuje s nebankovními společnostmi, měla by alespoň nabídnout informace o poplatcích (pro investora i dlužníka). Případně nějakou kalkulačku.
  • Pokud informace nemáme, vždy je můžeme zkusit vyžadovat. Tím dáme portálům najevo, že tyto informace vyžadujeme a že jsou důležité.

Abych pořád jen nevelebil Mintos, pojďme se podívat i na naše české portály. Myslím, že v tomto ohledu si vedou velmi dobře.

Bondster

Bondster RPSN spolu s dalšími údaji transparentně uvádí na speciální stránce poskytovatelé. Toto jsou hodnoty RPSN jednotlivých poskytovatelů:

  • Acema (6 – 25%)
  • Bez Banky (24 – 36%)
  • Bankometr (12 – 18%)
  • Yaris (24 – 48%)

Kromě toho má určitě smysl zabrousit do sekce časté dotazy/poskytovatelé, kde se lze dočíst, že etický přístup nebankovní společnosti k jejím klientům je pro Bondster jedním z důležitých kritérií pro zahájení spolupráce.

Zjišťoval jsem, jakým způsobem se Bondster staví k zavedení RPSN i pro jednotlivé úvěry. Toto je reakce Roberta Hluchníka, CEO platformy Bondster.

Tuto otázku už jsme interně otevřeli a diskutujeme ji i s poskytovateli půjček. Osobně jsem přesvědčen, že jde o nevyhnutelný trend v rámci P2P, a to jak z etického hlediska tak i s ohledem na odpovídající ohodnocení rizika.

I zde pravděpodobně můžeme očekávat podobné kroky, které činí Mintos.

Zonky

Z pohledu etiky mě velmi zajímalo, jak si vede český portál Zonky. Na webových stránkách mají kalkulačku, ale udělat si širší představu o nabízeném RPSN je poměrně těžké. Něco napoví statistiky na Zotify, ale veřejné statistiky zkrátka dostupné nejsou.

Napsal jsem tedy vedení Zonky, kde jsem se dočkal vstřícné odpovědi a pro účely článku mi připravili následující graf:

Z hlediska etiky přístupu ke klientům vychází Zonky velmi dobře. Přes 70% objemu poskytnutých úvěrů má RPSN menší, než 10% a za zmínku také stojí fakt, že mnohem více lidí si sáhne k hranici 5%, než 19%.

Ano, oproti ostatním portálům Zonky nenabízí garanci, jištění a poplatky pro investory jsou vyšší, než kdekoliv jinde. Na těchto číslech je však vidět, že se Zonky snaží, aby jejich činnost měla smysl zvláště u žadatelů. Jediné, co mě zaráží, že tato čísla nejsou trochu více prezentována směrem ke stávajícím investorům, protože právě tímto grafem se dají stávající poplatky poměrně dobře obhájit.

Odkazy

Závěr

V tomto článku jsem na příkladu etiky prezentoval hodně zajímavé trio: Mintos-Bondster-Zonky. Každý z portálů přistupuje ke vztahu investor-dlužník odlišně. Zatímco Mintos hájí spíše zájmy investora, pak Zonky usiluje zejména o pozitivní dopad na straně druhé. Bondster považuji za platformu, která balancuje někde uprostřed, což je vzhledem k povaze P2P lendingu možná daleko těžší úkol, než se zdá. Každá z platforem je jiná. Ve svém jednání jsou však všechny transparentní a dávají investorům jasný signál, co dělají.

V souvislosti s etikou jsou informace a jejich dostupnost velmi důležité. Dovolím si zajít ještě o kousek dál a říci, že portálům, které nenabízí dostatek informací nebo neumožňují manuální výběr, bychom se měli vyhnout úplně. Jinými slovy nám tím říkají: “O vaše peníze se postaráme sami a nemusíte vědět, co s nimi děláme. Tady máte garanci a 12% ročně.”

Pokud bych měl článek uzavřít jednou myšlenkou, pak by to byla tato:

Investor je osoba, která má možnost volby mezi lepším a horším. Pokud se najde dostatek osob, které v rozhodování podpoří lepší podmínky pro stranu dlužníků (resp. žadatelů), pak tím do jisté míry můžeme pozitivně ovlivnit celý segment.

S touto možná trochu naivní myšlenkou, bych článek uzavřel.  Jak jste na tom vy? Jsou etické otázky jedním z vašich investičních kritérií?

P2P půjčky a etické otázky investování
4.7 (94.29%) 7 votes

Poslat článek na výlet. Sdílet!

10 komentářů

  1. Hezky clanek diky za nej, tuto problematiku jsem otevrel na foru hned po zverejneni apr na mintos. Eticka otazka je mi blizka. Zaroven ten balanc mezi vynosem investora a rpsn na strane dluznika je presne to co taky hledam. A investice mam na vsech trech zminovanych platformach. Chci lidem pomoci ale nechci aby ta pomoc byla pro ne likvidacni. Diky jm

    1. Honzo, díky. Také toto téma poslední dobou velmi řeším – tím spíše, že o spoustě věcech píši a mohou mít širší dopad. Neustále narážím na to, že je to neskutečně komplexní téma a prakticky nejde uchopit eticky čistě a správně. Vlastně i celá budoucnost P2P lendingu je velmi nejasná. Má potenciál nahradit banky? Bude lepší, horší? Těžko říct.

  2. Diky za jiny uhel pohledu na vec.

    Samotneho me otazka etiky p2p lendingu taky napadla, ale tezko videt do procesu jednotlivych poskytovatelu. Osobne investuji na Mintos kvuli relativni bezpecnosti, dobrym vynosum a jednoduche obsluze a toto me opet utvrzuje, ze Mintos je nejlepsi volba a horko tezko se donutim diverzifikovat na jine platformy.

    Ackoliv mam jine priority nez otazku etiky pri investovani, ocenuji uvedene APR uz kvuli zminovane souvislosti (alepon teoreticke) s rizikovosti jednotlivych pujcek. Dobry pocit si kompenzuji na opravdovych p2p pujckach kamaradum a rodine. Sice s poradnou smluvni zarukou, ale bez uroku nebo jen symbolickem na pokryti inflace.

    1. Také díky za komentář.

      Je to jeden ze sta různých možných pohledů. Někdo etiku nemusí řešit vůbec a může argumentovat tím, že emoce do investování nepatří. Asi je to na každém, jak to pojme a je otázka, kolik toho vůbec vidíme. Já chtěl nabídnout svůj pohled a zároveň zjistit, jak jsou na tom ostatní.

      Já třeba nevím, jestli bych chtěl půjčovat kamarádům, resp. rodině. Nemáš strach, že ti to nějak naruší vztahy?

  3. Jak jde o penize, tak je to nebezpecne co se tyce tech vztahu, to je pravda. Ale pujcky co jsem zatim poskytoval byly na konkretni business plan s velkou vlastni investici “zadatele”. Rozhodne jde ale o mensi vypomoc ad hoc, nez ze bych se tomuto rozdavani penez chtel nejak vice venovat. Ale obcas je dobre myslet na karmu 🙂

  4. Bylo mi “zcizeno” jméno… :o/.
    Článek jsem četl včera, docela zajímavé. Jen si to nepamatuju.
    Do diskuze jsem juknul dnes, a:
    P2P/B banky asi nenahradí, jelikož kapitálová přiměřenost bank je někde okolo cca 10%, tedy banky mohou půjčit cca 10* více, než kolik mají aktiv (=vkladů klientů). A takto P2P peníze vytvářet neumí, nebo spíš nemůže a nesmí.

    A k článku – co jsem si vzpomněl – jak jsem psal na P2PF dneska je posun od entuziasmu k tvrdému byznisu – takže z P2P je spíš P2B (třeba Mintos), z entuziastického Couchsurfingu (a ostatních) airbnb, atd…
    Tento vývoj nastal defakto u veškerého běžného “sharingu” a původní ideje se kamsi vytratily. A i zainteresovaní jsou úplně jiní…

    1. Bohužel s tím jménem nic neudělám :-), ale na P2P fóru jiného Jana nemáme. Tak alespoň tak.

      Je fakt, že když banky půjčují legálně 10x větší objem, tak to není tuplem nic etického. Pochopitelně pak si mohou dovolit nabízet mnohem menší úroky, čehož P2P investor a nebankovní společnosti nemají nikdy šanci dosáhnout.

      S druhým odstavcem souhlas. Ale neviděl bych to zase tak černě. Přeci jen to, že byznys generuje peníze, tak je to signál toho, že jsou lidé ochotní za něco dobrovolně platit. Existuje tedy hodnota, kterou P2P má oproti stávajícímu stavu. Nebyl bych tak naivní v tom smyslu, že P2P musí být nutně nevýdělečný/charitativní. Jedná se jen o jiný, než centrální model distribuce a více stran z toho může profitovat.

  5. Jméno v poho. Prostě je běžný. Ten druhý Jan si to podepisuje, tak snad to tak bude OK.

    Tenhle rozměr mě nenapadnul (i když to, že banky půjčují “z ničeho” jsem vnímal). Hlavně jsem myslel, že bankám není možné konkurovat objemově.

    Já jo. Takové to prapůvodní open-minded sdílení se mi moc líbilo. Fajn lidi.
    Jinak taky sdílená ekonomika ukazuje, jak je současný stav zkostnatělý a předražený (hotely, taxi, …).

    A na co jsem se zapomněl zeptat – Neříkal Ti Mark Stopka, jak je to s půjčováním v EU/EUR? Japonsko je dost specifické, ale ta UK/GBP zní zajímavě.

  6. V konečném důsledku. Sdílená ekonomika není nic jiného, než vložení síly a svobody zpět do rukou lidí. V tomhle ohledu tomu konceptu hodně fandím.

    Reakce Marka vznikla až na některé nedostatky článku a fakta, která jsem opomněl zařadit. Můžeš se ho zkusit zeptat ve FB skupině Investor na Mintosu. Nevím, jestli sem běžně zavítá :).

  7. Taky fandím.
    Ale ta prapůvodní idea vytvářela spíš komunity, ta současná zisk. A i když vidím potenciál i v té současné, tak ta prapůvodní – ou jej ♥.
    FCB nemám. Nebo teda mám asi 5*, ale nemám hesla :o). Takže mám asi smůlu.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *